Z hlediska zimní údržby byl loňský rok rekordní

8. 3. 2022

Rekordní. Takový přívlastek si alespoň z pohledu účetnictví ponese zimní údržba silnic v Pardubickém kraji za rok 2021. Pokud se sečte částka, kterou bylo nutné vynaložit na zabezpečení sjízdnosti silnic II. a III. třídy v regionu v prvních a následně závěrečných měsících roku, přesáhne suma všechny dosavadní. „Podepsalo se na tom několik vlivů, od zdražení materiálů, přes nutná opatření v souvislosti s pandemií covidu, až po zdražení lidských zdrojů a energií,“ vysvětluje 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje odpovědný za dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš.

 

Doposud se zima pro silničářskou kasu držela v jednoduchých mantinelech. „Náklady se pohybovaly od devadesáti milionů za rok v případě mírného klimatního průběhu zimy až po sto padesát milionů korun v případě, že je průběh obtížný,“ připomíná ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Zima roku 2021 tyto hranice z už zmíněných důvodů překonala, když silničáři museli vynaložit více než sto šedesát milionů korun.
Pod historicky nejvyšší částkou, kterou za dvě dekády své existence museli silničáři na zimní údržbu vynaložit, se pochopitelně nepodepsaly jen vyšší vstupy. Své vykonala i sama příroda. S dopady zimního počasí se na krajských komunikacích museli silničáři vypořádávat prakticky celoplošně na území regionu. V některých dnech přitom řešili doslova kalamitní stavy. „Jeden z nejextrémnějších výkyvů počasí máme ještě v živé paměti,“ říká ředitel Němec. „Došlo k němu na začátku loňského prosince, během prvního víkendu. Tehdy napadla poměrně velká vrstva v nižších polohách mokrého sněhu. Ve vyšších polohách naopak mokrý nebyl, takže v kombinaci s větrem jsme se museli potýkat s tvorbou závějí.“

 

EXTRÉMNÍ SPOTŘEBA MATERIÁLU

O opravdu vysokém nasazení lidí a techniky hovoří poměrně jasnou řečí data – během listopadu a prosince najezdila vozidla Správy a údržby silnic Pardubického kraje přes dvě stě tisíc kilometrů. S tím jde ruku v ruce i spotřeba materiálu, která byla značná. Chemického materiálu se za poslední dva měsíce roku 2021 na vozovkách kraje spotřebovalo šest tisíc tun, což představuje množství, které obvykle stačí při mírném počasí na celou zimu. Není divu, že náklady v takové situaci letí strmě nahoru, přestože používané moderní technologie pomáhají s maximálně efektivním využitím zdrojů. „Jsou téměř vyloučeny marné jízdy, tedy takové, kdy by vozidlo vyjelo, ale očekávaná klimatická událost by nenastala,“ tvrdí Němec. Správa silnic využívá na svých cestmistrovstvích takzvaný modul dispečera. „Ten nám říká na čtverci o straně pěti set metrů prognózu počasí, zda bude sněžit, bude ledovka nebo námraza a podobně v předstihu 12-ti hodin. Dále pracujeme s indexem zimy, což jsou čtyři typy křivek vyjadřujících spotřebu pluhování, posypu, kontrolních jízd a pohotovosti. Pomocí těchto křivek sledujeme naše cestmistrovství, která by se do nich měla s určitou rezervou vejít.“ Křivka přitom není od stolu vytvořeným limitem, její stanovení je výsledkem po mnoha desetiletí sledovaného průběhu zimních období v oblasti.

 

DRAŽŠÍ BUDOUCNOST

Extrémně nákladná zima znamená samozřejmě také finanční propad. Vzhledem k nevyzpytatelnosti přírody nelze totiž dopředu přesně naplánovat, kolik peněz bude nezbytné na zabezpečení sjízdnosti silnic během zimy vynaložit. U silničářů se proto vychází při přípravách ze tří až pěti předcházejících sezón. Přijde-li mimořádně náročné období, je nasnadě, že určená suma nemůže v žádném případě stačit. „Loni se rýsovala ztráta Správy a údržby silnic Pardubického kraje až ve výši čtyřiceti milionů korun,“ uvádí náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Z poloviny ji proto pokryl Pardubický kraj, druhou polovinu museli silničáři najít ve vnitřních rezervách, tedy úsporou na jiných položkách nebo dalšími příjmy.“
Počítat s tím, že po náročném roce přijde na řadu mírný a ušetří se, to se příliš nedá. Sledování vývoje počasí patří mezi důležité součásti práce silničářů. A dlouhodobé ukazatele z jejich pohledu příliš optimismu nenabízejí. „Několik let po sobě jsou zimy velmi podobné, pak obvykle přichází určitý klimatický zlom. A my nyní vcházíme do období, které bude z pohledu zimních nákladů nepochybně dražší,“ prohlašuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
A nejde jen o závěje sněhu nebo silný vítr ženoucí z polí na silnice sněhové jazyky. Podstatně vyšší částky než dřív se objevují i na fakturách dodavatelů. Není potřeba se asi zmiňovat o pohonných hmotách nebo cenách energií. „Tuna kameniva stávala sto deset korun, dnes je to tři sta, s dopravou šest set,“ dává konkrétní příklad ředitel Němec. Zmiňuje přitom i obavu z možného nedostatku materiálu. „Prognóza je velmi špatná. Od roku 1989 nebyl otevřen jediný lom a všechny stávající prostory jsou prakticky vytěžené. Pokud se nestane zázrak, zbyde nám v kraji několik málo lomů, což znamená, že kamenivo budeme dovážet z velkých vzdáleností a za vysoké ceny.“

 

KRAJSKÉ SILNICE BEZ PROBLÉMŮ

Jedna věc jsou náklady, druhá včasné a kvalitní zmírňování následků, které na silnice přináší zimní počasí. Je totiž nezbytně nutné zajistit v předem stanovených časech sjízdnost jednotlivých typů silnic podle pořadí důležitosti. Tím zabezpečit v kraji dopravní obslužnost. „Přestože zima byla náročná, problémy na krajských silnicích nebyly. Určitým ukazatelem v tomto směru je míra nehodovosti, která na našich komunikacích nepřekročila běžnou úroveň,“ konstatoval náměstek hejtmana Michal Kortyš. To se týká jak roku 2021, tak prvních měsíců roku letošního. Pokud řidiči potíže se sjízdností měli, bylo to na silnicích státních. Zkraje února se do situace vložil i hejtman kraje Martin Netolický, který řešil stížnosti občanů týkající se zejména silnice I/14. Ten za problémy vidí rozbourání funkčního systému v roce 2017, kdy pro stát začaly zimní údržbu silnic první třídy zajišťovat soukromé společnosti. „Do té doby tyto práce zajišťovala naše Správa a údržba silnic Pardubického kraje, která má jak techniku, personál, tak především potřebné zkušenosti,“ tvrdí hejtman.
Potíž je v rozdílném způsobu provádění zimní údržby. Krajští silničáři ji zajišťují v okruzích o délce dvacet až padesát kilometrů, na kterých se jednotlivá těžká vozidla se sypačovou nástavbou a radlicí pohybují. Automobil nejprve najíždí na silnice prvního pořadí, tedy primárně důležité vozovky druhé třídy, následně se věnuje komunikacím nižšího dopravního významu. „Výhoda spočívá v tom, že vozidlu nehrozí, že zůstane zablokované v koloně. U silnic první třídy je ale způsob odlišný, funguje tu liniová údržba, při které vozidlo udržuje silnici z místa A do místa B. Pokud ho ale cokoliv zastaví, zablokuje, tak zimní údržba kolabuje,“ vysvětluje šéf silničářů Miroslav Němec. Obracet se ale v takovém případě se žádostí o nápravu na kraj, potažmo krajské silničáře, nemá smysl. Oba systémy jsou totiž systémově, finančně i vlastnicky zcela oddělené. Pardubický kraj nemá žádnou možnost s nepříjemnou situací prostřednictvím svých silničářů cokoliv udělat. Krajští silničáři mají v rezervě 15 vozidel pro případy poruch nasazené techniky nebo havárií. Z ekonomických důvodů nemají okamžité rezervy v lidských zdrojích na rozšíření rozsahu zimní údržby.

 

Zdroj: Východočeská doprava II/2022

CO VÁS ZAJÍMÁ

Krajští silničáři oslavili dvacáté narozeniny

6. 5. 2022

Krajští silničáři oslavili dvacáté narozeniny

Dvacet let je krásný věk a zaslouží si oslavu, ohlédnutí i pohled do budoucna. Své dvacáté výročí vzniku si přesně tak připomněla Správa a údržba silnic Pardubického kraje, kterou regionální samospráva přesně před dvěma desítkami let založila jako svou příspěvkovou organizaci. Ta nahradila čtyři okresní silničářské podniky, které patřily státu.

Akce Událo se v SUSPk
Silničáři ukázali svým předchůdcům zajímavé stavby

5. 5. 2022

Silničáři ukázali svým předchůdcům zajímavé stavby

Silničáři v Pardubickém kraji nezapomínají na generace, které v silničním hospodářství působily před nimi, a proto pro ně pravidelně pořádají exkurze na zajímavé stavby. Někdejší projektanti, manažeři stavebních firem či jejich majitelé se tak v dubnu podívali na vznikající středisko údržby budované dálnice D35 a na dálniční most u Uherska, jehož unikátnost spočívá ve způsobu vysunutí nad železniční koridor.

Akce Událo se v SUSPk

Další aktuality