V Pardubickém kraji otevírají nové téma, zajímají se o tzv. udržitelnost silnic
5. 9. 2019
První zářijový týden v Pardubicích je týdnem oslav dopravy. Téměř každý den se koná workshop, konference či veletrh. Středa 5. září patřila mezinárodní konferenci zaměřené na tzv. udržitelnost regionálního silničního hospodářství. Účastnili se jí odborníci z České republiky, Slovenska a Rakouska. Do diskuzí se zapojili také představitelé Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.
Konference patřila především akademikům a odborníkům, kteří diskutovali o způsobech řešení udržení a zlepšení současného stavu komunikací zejména ve vlastnictví krajů. Zajímavé bylo především porovnání Pardubického kraje a Prešovského samosprávného kraje na Slovensku, problémy jsou totiž téměř totožné. „Pro účast na konferenci jsme úmyslně vybírali regiony, kterou jsou si podobné. Proto jsme pozvali kolegy z Prešovského samosprávného kraje či hornoslezského vojvodství v Rakousku. Iniciátorem uspořádání první takové konference byl fakt, že touto problematikou se doposud nikdo do hloubky nezabýval,“ řekl na úvod ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Do projektu se z ekonomického hlediska připojí i Jihočeská univerzita.
„Přijeli jsme do Pardubic čerpat zkušenosti v České republice. Zajímají nás zkušenosti s přípravou a realizací projektů, úroveň silniční sítě, stav mostů apod. I u nás máme řadu úseků silnic v nevyhovujícím stavu a mosty po lhůtě své životnosti. Jako všude jinde ale řešíme důsledky nedostatečného financování v historii a také fakt, že dnešní silnice byly stavěné v 60. letech na nevyhovujícím podloží apod.,“ shrnul na úvod stav v Prešovském samosprávném kraji ředitel tamní správy silnic Marcel Horváth.
Především čeští a slovenští správci komunikací hledají možnosti, jak modernizovat delší úseky silnic, tedy jak a kde na ně získat dostatečné finanční zdroje. Prešovský samosprávný kraj má totiž podobně jako Pardubický kraj v realizaci mnoho staveb, ale jen v krátkých úsecích odpovídajících možnostem jejich finančního krytí. Správa a údržba silnic Pardubického kraje se snaží finanční zdroje získat ze státních zdrojů a příspěvku zřizovatele, ale také díky aplikaci moderních technologií.
V Čechách a na Slovensku začíná být také aktuálním tématem dlouhodobá podfinancovanost silničního hospodářství, a tedy i zhoršování kvality silnic nižších tříd. V Pardubickém kraji proto zmapovali stav silniční sítě pomocí technologie laserového skenovaní. „V Pardubickém kraji máme velmi hustou silniční síť, na Chrudimsku je dokonce nejhustší v celé České republice. Pro její revizi stavu jsme na přelomu let 2018 a 2019 využili tzv. vizuální diagnostiky silnic, kdy jsme v první etapě sbírali data laserovaným zaměřováním, pořizováním panoramatických snímků a 3D zaměření,“ v jednoduchosti popsal vyzkoušenou metodu Miroslav Němec. Tato metoda je však nastavena na parametry silnic I. třídy, tzn. že některé silnice II. a III. třídy z hodnocení vycházejí hůře než ve skutečnosti jsou. „Výsledky mohou být mírně zkreslené. Na druhou stranu nám tato data mohou sloužit i pro pasportizaci majetku, při projektování apod.,“ dodal Němec.
Další fotografie z konference
CO VÁS ZAJÍMÁ
13. 1. 2022
Stromy mají svůj význam i v zimním období
PARDUBICKO - Pod termínem údržba silnic si většina řidičů představuje v zimním období odstraňování sněhu nebo námrazy z vozovky a v létě jejich opravu. Málokdo si přitom uvědomuje, že součástí komunikací protínajících krajinu je i silniční zeleň. S nadsázkou, která má k pravdě blíž, než by se mohlo zdát, se říká, že silničáři jsou zároveň poměrně velkým zemědělským družstvem. Vedle pravidelného sekání trávy podél silnic se musí starat také o křoviny podél cest, odstraňovat náletové dřeviny a ošetřovat stromy. A těch je tolik, že by dohromady daly solidně velký les.
12. 1. 2022
Vyvracíme mýtus: Silničáři zase zaspali!
Každoročně se my silničáři setkáváme ze strany řidičů se stížnostmi na naši práci. Zlobí se, že ne všechny silnice jsou perfektně prohrnuté a někdy to trvá i pár hodin, než zvládneme protáhnout úsek, kterým třeba jezdí do práce. Možná by tedy stálo za to přiblížit, jak to vlastně v zimě u nás chodí. Zkusíme ukázat náš pohled a vyvrátit oblíbený mýtus o tom, že silničáři každý rok zaspí.