Rozhovor s Jiřím Mašíkem

21. 3. 2018

Z chrudimského cestmistrovství až na světový šampionát. Tak by se dala popsat cesta šéfa cestmistrovství Správy a údržby silnic Pardubického kraje v Chrudimi k postu trenéra české reprezentace v hokejbale. Přečtěte si rozhovor s Jiřím Mašíkem.

Trenér národního týmu – největší pocta, jakou může trenér dosáhnout, říká šéf chrudimského cestmistrovství Jiří Mašík

Když se řekne „trenér národní reprezentace“, jak Vám to zní?
Zní to samozřejmě hezky. Je to asi nejvyšší pocta jakou může trenér dosáhnout. Nesmírně si vážím toho, že se mi podařilo výběrové řízení a že jsem se tím trenérem mohl stát.

Byla to dlouhá cesta?
Když jsem začal trénovat, na tuhle metu jsem ani nepomyslel. Ale potom jsem dostal možnost osm let trénovat dvacetileté hráče a myšlenka, že by se to jednou mohlo podařit, tu najednou byla. Ale je to množství učení, získávání zkušeností … Ta cesta dlouhá byla. 

Předpokládám, že hokejbalu se věnujete od dětství…
Není to tak. Od malička, od šesti let, jsem hrál hokej. Hokejbal přišel vlastně až po vojně. V nějakých jednadvaceti letech, kdy za mnou přišli kamarádi z Chrudimi, že by chtěli zkusit založit oddíl. 

Mistrovství svět je příští rok, co vás do té doby čeká? 
Letos by měly proběhnout čtyři kempy. Na léto plánujeme větší akci, se kterou jsme vlastně šli i do toho výběrového řízení. Máme v úmyslu připravit pětidenní soustředění, kde chceme simulovat zátěž mistrovství světa, pozvat i odborníky na mentální přípravu, kondičního trenéra či odborníka na výživu, aby hráči měli veškerý servis a mohli jsme se tam připravit na všechna úskalí, která přijdou v těch sedmi či osmi dnech mistrovství světa. A samozřejmě další kempy, které vyvrcholí při Mistrovství světa v Košicích, přijdou příští rok. 

Zapojíte do přípravy i Pardubice, bude se nějaký třeba kemp odehrávat doma, na východě Čech?
Máme tady ideální podmínky, můžeme si ledacos domluvit. Ale soustředění se ještě řeší. V červnu to pravděpodobně spojíme s reprezentací U20, která se připravuje na světový šampionát v Kanadě. Vyjdeme jim vstříc tím, že s nimi odehrajeme nějaké modelové zápasy, a oni už mají naplánované soustředění na Kladně. To pětidenní soustředění je už připravené v Novém Strašecí, protože tam se hraje velmi dobře obsazený turnaj, kterého se zúčastníme. Letošní novinkou je turnaj po vzoru Euro Hockey Tour v ledním hokeji. Oslovilo se Slovensko, Švýcarsko, Finsko, Německo, jestli bychom neudělali v roce, kdy se mistrovství světa nehraje, mezinárodní turnaj. To chválím, protože konfrontace s takovými týmy moc není a hráči na ně nejsou zvyklí. Mistrovství světa mužů a žen se totiž hraje jen v liché roky, v sudé jsou šampionáty šestnácti, osmnácti a dvacetiletých hráčů. Rádi bychom něco do Pardubic dostali, ale teď ještě nevím, jestli se to podaří.

Je snem dostat hokejbal na olympiádu?
To bylo samozřejmě úplně neskutečné. Ale myslím, že ta cesta je daleká. Sportů, které by chtěly být olympijské, je hodně a myslím, že hokejbal není bohužel tak celosvětový, takže zatím si budeme muset počkat. Ale bylo by to krásné.

Správce webu
Správa a údržba silnic Pardubického kraje

CO VÁS ZAJÍMÁ

Stromy mají svůj význam i  v zimním období

13. 1. 2022

Stromy mají svůj význam i v zimním období

PARDUBICKO - Pod termínem údržba silnic si většina řidičů představuje v zimním období odstraňování sněhu nebo námrazy z vozovky a v létě jejich opravu. Málokdo si přitom uvědomuje, že součástí komunikací protínajících krajinu je i silniční zeleň. S nadsázkou, která má k pravdě blíž, než by se mohlo zdát, se říká, že silničáři jsou zároveň poměrně velkým zemědělským družstvem. Vedle pravidelného sekání trávy podél silnic se musí starat také o křoviny podél cest, odstraňovat náletové dřeviny a ošetřovat stromy. A těch je tolik, že by dohromady daly solidně velký les.

Akce Ostatní
Vyvracíme mýtus: Silničáři zase zaspali!

12. 1. 2022

Vyvracíme mýtus: Silničáři zase zaspali!

Každoročně se my silničáři setkáváme ze strany řidičů se stížnostmi na naši práci. Zlobí se, že ne všechny silnice jsou perfektně prohrnuté a někdy to trvá i pár hodin, než zvládneme protáhnout úsek, kterým třeba jezdí do práce. Možná by tedy stálo za to přiblížit, jak to vlastně v zimě u nás chodí. Zkusíme ukázat náš pohled a vyvrátit oblíbený mýtus o tom, že silničáři každý rok zaspí.

Ostatní

Další aktuality