První přivaděč je hotový, ostatní se připravují
25. 1. 2021
Prvním z hotových přivaděčů k budoucí dálnici D35 je silnice číslo 358 spojující Litomyšl s Českou Třebovou. Její rekonstrukce se uskutečnila v loňské stavební sezóně a do provozu byla spuštěná v říjnu. Spojnici vedoucí od světelné křižovatky se současnou silnicí I/35 kolem krásných litomyšlských Klášterních zahrad a světoznámého zámku až do České Třebové si tak kraj může odškrtnout jako první ze seznamu potřebných přivaděčů.
Náročná rekonstrukce zhruba patnáctikilometrového úseku si vyžádala investici přesahující sto milionů korun. Ty získal Pardubický kraj z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. „V květnu roku 2017 jsme podepsali smlouvu se státem o financování přivaděčů k budoucí dálnici D35,“ říká první náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za oblast dopravy Michal Kortyš. „V rámci ní je vyčleněná částka 2,7 miliardy korun. Rekonstrukce silnice mezi Litomyšlí a Českou Třebovou je první stavbou, která z připravených prostředků významněji čerpala.“
ŘEŠIL SE POVRCH I SPODNÍ VRSTVY
Stavba byla náročná v mnoha ohledech. Jedním z nich byla i nutnost spolupráce s památkáři vzhledem k tomu, že silnice prochází historickou částí Litomyšle a v těsném sousedství zámku zapsaného na seznam Světového dědictví UNESCO. Proto v tomto úseku povrch silnice netvoří živičná vrstva, ale tradičnější a do prostředí lépe zapadající dlažební kostky. Na celé délce silnice bylo nutné řešit také únosnost vozovky, přestože je tady omezen vjezd vozidel limitem dvanácti tun. „Většina našich silnic má problém v tom, že únosnou částí je koruna široká čtyři a půl metru,“ přibližuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec s tím, že základem těchto silnic jsou štětované cesty z tereziánské doby. „Postupem času došlo k rozšiřování silnic, aniž by ovšem přitom byla postavená potřebná konstrukční vrstva. Lokálně neúnosná místa proto bylo potřeba na této silnici podchytit, nyní jsou tedy i okraje vozovky únosné stejně jako její střed.“
PŘELOŽKY SÍTÍ
Na městském území navíc práci komplikovaly i nutné přeložky inženýrských sítí. U nich ke všemu mnohdy chybí potřebná dokumentace a práce je proto často nepředvídatelná. „V Litomyšli se vyskytovaly veškeré druhy liniových zařízení, největší problém byl se silovou energií, se silovými kabely,“ konstatuje ředitel Němec. „Ovšem díky našim nadstandardním vztahům s jejich správcem byly tyto potíže včas vyřešeny.“ Nutné přeložky inženýrských sítí se přitom upravovaly jak z hlediska výškového, tak i směrového vedení. To ale stavbu pochopitelně komplikovalo. Naopak bez větších problémů si stavebník poradil s návazností na dopravní infrastrukturu samotného města, jako jsou chodníky nebo přechody pro chodce.
PŘIBYDE VÁHA
Nejen kvůli tomu, že silnice prochází historickou částí Litomyšle, ale i kvůli obyvatelům dalších obcí není žádoucí, aby trasu využívala těžká nákladní vozidla. „Nechceme připustit, aby tudy jezdila těžká technika, ať už máme na mysli ulice Litomyšle, České Třebové nebo třeba Němčic, kterými silnice vede,“ prohlašuje náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Proto tady plánujeme vybudování dynamické váhy, která řidiče vozidel těžších než dvanáct tun odradí ještě spolehlivěji než dopravní značení.“ Váha, jejíž senzory zaznamenají každé projíždějící vozidlo, získá veškeré informace potřebné pro případný postih nesvědomitých řidičů, samozřejmě včetně tlaku na nápravu i počtu náprav. Kódovanou cestou tyto informace rovnou pošle na server příslušného dopravního úřadu, přímo do správního řízení. Online kontrola průjezdu těžších vozidel, než připouští dopravní značení je účinnější než namátkové kontroly policií.
NUTNÉ OBCHVATY
Hotová silnice mezi Litomyšlí a Českou Třebovou, která v budoucnu bude sloužit jako přivaděč k dálnici, je první dokončenou. Další plánované přivaděče jsou zatím převážně ve fázi inženýrské přípravy. Jedná se například o přeložku silnice II/322 s obchvatem obce Zminný, která povede od Černé za Bory podél železniční trati do Dašic k plánovanému obchvatu města. Tady je nachystaná stavba, kterou zatím brzdí majetkoprávní problém s pozemky řešený vyvlastněním. Připravuje se také obchvat Rokytna a propojení současné pětatřicítky s budovanou dálnicí. „Na přivaděče chybí přibližně miliarda korun, jednáme a budeme jednat se státem o dofinancování. Je nutné plánované stavby vybudovat,“ konstatuje náměstek Kortyš. „Dálnice bude uvedena do provozu a pokud by chyběly obchvaty, znamenalo by to, že doprava nadměrně zatíží Dašice, Rokytno i Zminný.“
Zcela nová silnice má vzniknout také z nově vybudované křižovatky na D35 s obchvatem Vysokého Mýta směrem na Choceň. Za částku přesahující miliardu by měla získat obchvaty dvě důležitá města. Dvě navržené trasy nyní procházejí procesem posouzení vlivu na životní prostředí. „Jakmile budeme znát závěry, přejdeme plynule do územního řízení a budeme řešit problémy stavby, na jejíž dofinancování chybí přibližně půl miliardy korun,“ doplňuje šéf silničářů Miroslav Němec.
CO VÁS ZAJÍMÁ
4. 12. 2023
Perný víkend pro silničáře. Najezdili 61 tisíc kilometrů.
První adventní víkend byl pro silničáře v letošní zimní sezoně zatím tím nejnáročnějším, najezdili 61 tisíc kilometrů. Sněžilo na celém území Pardubického kraje, kde napadlo 20 až 35 centimetrů mokrého sněhu
27. 11. 2023
Krajští silničáři se o víkendu nezastavili
Zima je už tady a od pátku 24. do pondělí 27. listopadu to pocítili zejména zaměstnanci Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk). Sníh napadl v našem regionu nejenom ve vyšších, ale i středních polohách. Nejvíce práce měli silničáři s údržbou komunikací na Chrudimsku, Hlinecku, Svitavsku, Poličsku, Orlickoústecku, Lanškrounsku, Žamberecku a Králicku.