Posypové materiály - čím vším bojujeme se sněhem a náledím
24. 1. 2023
V zimě silnice nejen prohrnujeme, ale i posypáváme. Co vše k tomu používáme? A jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých posypových materiálů?
Posyp solí
Zdá se to vcelku jednoduché - na silnici nasypeme sůl v krystalické podobě a tím jsme hotovi. Jenže ono tak jednoduché není. Předně máme nějakou normu, kterou nesmíme překročit, konkrétně jde o 60 gramů na metr čtvereční vozovky na den. Důvodem limitu je ochrana půdy proti přesolení.
Sypeme drcenou solí, která se zkrápí solankou, což je solný roztok v koncentraci 19-21 %. Sůl se tím navlhčí, takže se pak lépe udrží na vozovce. Kropení probíhá těsně předtím, než sůl opustí sypač, respektive rozmetací zařízení.
Obvykle kupujeme posypovou sůl sypanou a jemnější sůl na solankový roztok v pytlích. V loňském roce jsme měli trochu problémy s dodávkami, protože důl nestíhal uspokojovat poptávku. Krom cestářů totiž zásobuje i výrobce fyziologických roztoků pro nemocnice. Ačkoliv je soli v podzemí dostatek na více jak sto let dopředu, patrně vlivem pandemie a opatření proti ní, těžba nestíhala a sůl výrazně zdražila.
Posyp pískem
Někde sůl použít nemůžeme, což se týká zejména chráněných krajinných oblastí a silnic v blízkosti zdrojů pitné vody. Když už pískem sypeme, tak pískem smíchaným s drtí. Směs vytvoří větší třeni mezi pneumatikami a zmrzlým povrchem vozovky.
Jenže písek má i svá negativa. V podstatě jen vytváří určité tření, aby se kola měla při jízdě o co opřít. Led a sníh však aktivně nerozpouští, stačí chvíle hustého sněžení, které písek zasype a jsme tam, kde jsme byli - můžeme sypat znovu.
Písek je navíc docela pracný. Posypem zdaleka nekončíme, na jaře po sobě musíme uklidit, což dělají zametače a jsou s tím spojeny další náklady navíc. Smetený písek není moc čistý, je v něm spousta prachu, hlíny a dalšího nepořádku. Jeho forma už není sypká, jedná se spíš o jakousi „kejdu“, takže končí na skládce. Z pomyslného souboje písek vs. sůl tak vyjde lépe sůl.
Chlorid vápenatý jako dálniční specialita
Opravdu kritické komunikace, jako třeba dálnice a některé silnice prvních tříd můžeme sypat chloridem vápenatým. Je sice asi pětkrát dražší než posypová sůl, ale účinkuje i za teplot pod -30 °C. Navíc je chlorid vápenatý oproti soli více hygroskopický, takže rychleji rozmrazuje led na silnici. Nepoužívá se většinou samotný, ale ve směsi s posypovou solí, nebo jako solankový roztok s koncentrací asi 25 %. Výhodou je i fakt, že chlorid vápenatý reaguje při styku s vodou exotermicky – generuje teplo. Sůl je naopak v této situaci endotermická.
CO VÁS ZAJÍMÁ

4. 12. 2023
Perný víkend pro silničáře. Najezdili 61 tisíc kilometrů.
První adventní víkend byl pro silničáře v letošní zimní sezoně zatím tím nejnáročnějším, najezdili 61 tisíc kilometrů. Sněžilo na celém území Pardubického kraje, kde napadlo 20 až 35 centimetrů mokrého sněhu

27. 11. 2023
Krajští silničáři se o víkendu nezastavili
Zima je už tady a od pátku 24. do pondělí 27. listopadu to pocítili zejména zaměstnanci Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk). Sníh napadl v našem regionu nejenom ve vyšších, ale i středních polohách. Nejvíce práce měli silničáři s údržbou komunikací na Chrudimsku, Hlinecku, Svitavsku, Poličsku, Orlickoústecku, Lanškrounsku, Žamberecku a Králicku.