Jak se opravují silnice - frézování

Trpící krajnice

Fréza se samozřejmě používá tam, kde je třeba odstranit krytová vrstvu komunikace, nejčastěji se to týká okrajů vozovky. Když se třeba na silnici vyhýbají dva kamiony, dostanou se kola těžkého návěsu na okraj, ten vlivem vysokého zatížení povolí, vrstva asfaltu se ohne a vytvoří se trhliny. Pak už je jenom otázka času, než se vlivem působení vody, mrazu a soli z malé prasklinky stane výtluk. Je-li takových výtluků, či prasklin několik za sebou, přestává dávat smysl opravovat je jednotlivě, případně v zimním období pomocí studené asfaltové směsi.

Není z nejrychlejších

V tu chvíli přichází ke slovu nejprve fréza. Wirtgen W 60 Ri je vskutku zajímavý stroj! Jeho hmotnost je sedm tun, zdvihový objem čtyřválcového motoru je 4,1 litru a pohání ho nafta. Kdo od takového objemu očekává vysoké výkony a skvělou dynamiku, bude asi zklamaný. Podle oficiálních specifikací totiž zvládne „jen“ 105 kW a maximální rychlost je oslnivých 12 km/h. Rychlost provozní je 48 metrů za minutu.

Frézuje i zarovnává

To hlavní se ale ukrývá dole - buben s něčím, co by se možná dalo nazvat břity, ačkoliv ony to vlastně břity až tak moc nejsou. Jedná se spíš o tupé hroty, které narušují povrch pod bubnem a doslova ho drtí. Výsledek, tedy drť a kousky toho, co před pár sekundami byla vozovka, pak putují na pásový dopravník a odtud ideálně na korbu nákladního auta, se kterým fréza spolupracuje (tyhle specializované stroje jsou většinou dost logisticky závislé).

Frézovat se dá prakticky jakákoliv silnice a jde nastavit jak hloubka, tak i sklon, Wirtgen W 60 Ri totiž stojí na něčem, co by se dalo nazvat hydraulické portálové nápravy. Je tedy možné buben i naklonit a frézovat ze šikma. Co se hodí, a rádi toho využíváme, je možnost nechat frézu pracovat v nulové výšce. Nebere tedy povrch pod sebou, ale jen hrboly, které zarovná s povrchem. Výborně se to hodí na zvlněné okraje vozovky. Maximální hloubka frézovaného pruhu je 21 centimetrů a šířka bubnu, tedy jeho záběr, je 60 centimetrů.

Jedna na kraj

Vše samozřejmě řídí vedoucí pracovní čety nebo řidič frézy, což je člověk, který musí projít několika školeními, zkouškami a dost dlouhou praxí. K dispozici má docela moderně vypadající stanoviště, kde nechybí ani barevné displeje, nicméně je tam docela kravál a ochranu před klimatickými podmínkami tvoří maximálně stříška.

Bohužel nemáme takový luxus, abychom na každém cestmistrovství, či provozu měli jednu frézu. V Pardubickém kraji jsou dvě, které si mezi sebou jednotlivá cestmistrovství půjčují i s vyškolenou partou. Za den práce každopádně fréza spotřebuje asi 50-80 litrů nafty.