Pardubický kraj letos zahájí projektování unikátního „dřevobetonového“ mostu v Dolní Čermné

Mosty postavené kombinací dřeva a betonu mají podle ohlasů z praxe několik výhod oproti tradičním konstrukcím a do budoucna nabízí zajímavou alternativu k zavedeným postupům. Jejich význam by navíc mohl v budoucnu narůstat s ohledem na novou legislativu. V České republice v současné době stojí pouze jeden most založený na nové technologii ve Volyni, ale již brzy se začne v Třebíči s výstavbou druhého z dílny společnosti Nema. Krajská samospráva chce nový postup vyzkoušet i v našem regionu, konkrétně v Dolní Čermné. „Jedná se o most ev. č. 314-003 na silnici III. třídy. Letos budeme projektovat, příští rok stavět. Jedním z hlavních benefitů této technologie je rychlejší instalace. Dalšími pak nižší cena na pořízení a snížení uhlíkové stopy. Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale i toto je do budoucna věc, na kterou se musí brát ohled. Použitím dřeva snížíme zátěž na životní prostředí, protože jeho zpracování, transport a použití je méně náročné než například u železa, které v konstrukci mostu výrazně nahradí. Co se životnosti týče, je garantována stejná jako u klasických mostů. Vše se samozřejmě ukáže až v praxi, proto chceme postavit nejdřív menší most na méně frekventované silnici. Pokud se metoda osvědčí, můžeme ji rozvíjet a používat více, čímž kraj bude šetřit nejenom peníze, ale i přírodu,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš.

Rychlejší, levnější a se stejnou životností. Navíc i z kůrovcového dřeva

Za novým postupem, při kterém se na betonový základ umisťuje konstrukce z lepeného lamelového dřeva, stojí tým odborníků z České zemědělské univerzity v Praze, kteří ve spolupráci s tuzemskými stavebními firmami metodu uvádějí do praxe. Dřevo je chemicky ošetřené nástřikem polyureou, která ho chrání před vnikem vody. „Most samotný má čidla, která hlásí, zda nedošlo k průniku vody dovnitř konstrukce. Pokud by se tak stalo, systém včas upozorní techniky na to, že došlo k porušení hydroizolace a je potřeba oprava. Nová metoda je podle ohlasů z praxe rychlejší na realizaci, levnější a dá se při ní využít kůrovcové dřevo. Ne všechny mosty se samozřejmě má smysl ze dřeva stavět, ale u menších staveb by to mohlo být výhodné, a proto chceme vše vyzkoušet v pilotním projektu,“ uvedl Zdeněk Vašák, ředitel SÚS Pk.

Pardubický kraj chce v praxi dřevěné konstrukce vyzkoušet i kvůli tomu, že stavebníci dlouhodobě upozorňují na to, že od sametové revoluce nebyl v České republice otevřený jediný nový kamenolom. Povolenky na další těžbu v těch stávajících majitelé dostávají velice obtížně a do horizontu 10 let očekává stavební průmysl masivní nedostatek tuzemského kameniva, které je nutné pro opravy silnic. V tom případě bude nutné kamen dovážet, nebo ve vhodných případech využívat jiné materiály.